Nábytek od designéra AG Fronzoniho vznikl v šedesátých letech. V době uvolněných forem a hravého pop-designu musel působit jako zjevení, jako opravdová obrazoborecká rebelie.
Přísná geometrie pravého úhlu, čtverec, obdélník, černá a bílá. To jsou základní (a jediné) složky, které designér a výtvarník AG Fronzoni (1923 – 2002) uplatnil při návrhu nábytku. Primární geometrii využíval jako neprůstřelnou metodologii k naplnění svých teoretických východisek. Poučený okřídleným principem architekta Ludwiga Miese van der Roheho „Méně je více“ i tvůrčími zásadami poválečné Ulmské školy, přináší racionální návrhy zbavené všeho povrchního, nepotřebného, nadbytečného. I proto jeho židli či křeslo tvoří jen nezbytná kovová kostra doplněná plochou sezení.
Skutečný minimal
Přívlastkem „minimalistický“ se při pojmenování současných trendů interiérového designu nešetří. Označuje se jím leccos, až je to podezřelé. Pokud se čtenář setká s označením „minimalistické kuchyně“ nebo „minimalistický styl domácnosti“, s největší pravděpodobností půjde o omyl. Mnohem přiléhavější by vyznělo označení „se zjednodušenými tvary“. Minimalismus (v designu, stejně jako ve vizuálním umění) označuje mnohem hlouběji tvořivá východiska, než jen zjednodušení formy ztvárněného objektu v úsporném výrazu.
Navzdory explozivní plodnosti designu 20. a 21. století je nábytku, který by byl skutečně „minimalistický“, jako šafránu. Své variace vytvořily například americký minimalartový sochař Donald Judd nebo současná hvězda minimalismu architekt John Pawson. Vždy s komplikovaným estetickým i filosofickým zdůvodněním.
Pronikavý minimalismus vychází ze subtilní práce, jubilující série Collezione ’64. Sestává z pěti základních částí: stolu, židle, nízkého stolku, křesla a postele, takže vytváří jakési „životní minimum“, základní garnituru nábytkového zařízení v domácnosti.
Přímočarý nábytek Collezione ’64 navrhl AG Fronzoni v roce 1964. Je příznačné, že tento italský designér/výtvarník vytvořil jen velmi omezený počet průmyslových návrhů. Kromě hrstky nábytku ještě jeden kufr s názvem Shape Zero pro proslulou milánskou galanterii Valextra. Mnohem větší záběr jeho produkce tvoří grafický design. Do média dvourozměrné vizuální komunikace dokázal totiž přetavit své soustředěné autorské myšlenky s mnohem větší jistotou. Perspektivu grafického designéra s ortodoxním rukopisem tedy nezapře ani u nábytku Collezione ’64.
Kontrast k pop-artu
Na nábytek Collezione ’64 by se téměř zapomnělo, jako na kuriózní epizodku v dějinách italského designu, kdyby její vnitřní kvality poučného nadčasového designu neobjevila jedna z nejvlivnějších postav současného nábytkářství Giulio Cappellini. V roce 2000 uvedl v rámci své značky Cappellini monochromatickou reedici nábytku a v roce 2009 přidal ještě verzi vybarvenou v jasných tónech třešňové červeně, ultramarinu či žluté (zvolených v souladu s Fronzoniho grafickou prací).
Cappellini i nadále rozvíjí historický odkaz designéra AG Fronzoniho. U příležitosti kulatého 50. výročí nábytku uspořádal ve spolupráci s designérovou dcerou, architektkou Camillou Cristinou Fronzoni retrospektivní výstavu, kterou právě otevřeli v sugestivních prostorách milánského multifunkčního podniku Carlo e Camilla in Segheria.
„Nejhlubším smyslem designu vlastně není vytvořit obytné prostředí, ale vytvořit sebe sama. Design vlastní existence je náš hlavní závazek; je v našem zájmu, abychom ho naplňovali kontinuálně as úplným nasazením,“ poznamenal AG Fronzoni. Podal tak důkaz, že ústředním motivem jeho práce zůstává člověk – ačkoli to tak při pohledu na strohou nábytkovou výbavu nevypadá.
Redakce radí: Odráží se Váš životní styl také ve Vašem bydlení? Podpořte ho těmi správnými dekoracemi.
